Ztrácíme naději
a budeme blouznit
tisíc dní a tisíc nocí
zmatení bolestí
prázdní jako vybydlené domy
oči jsou okna beze skel
a duše poničený nábytek
rozpolcení schizofrením životem
hnaní touhou sebezničení
toulat se podivnými kraji
duše je nekonečná pustina
nic neříkající temno
A budeme blouznit
svíjet se v bolestech umírajících nadějí
svíjet se v přerodu děsu
blouznit
v horečkách
v třesu zimy
blouznit
zbaveni nic neříkajících úsměvů
ztracení ve vřavách myšlenek
šílím
vzdaluji se realitě
šílím
utíkám do světa příšer
šílím
a měkkce se propadnu do sebe
po sametu
pavučině
utkané beznadějí mého bytí
ztrácím naději
ŠÍLÍM
ŠÍLÍM
Žádné komentáře:
Okomentovat