Obloha - ocelový plát,
zlověstná šeď a vločky sněhu.
Vrabci sedají na drát,
ve smutcích, truchlivém zpěvu
Krajkové slzy zazebou
a já v pláči znovu padám
věřila jsem že to mám za sebou
co do tvých rukou vkládám.
V klusu se ženu krajinou
zlost v sobě jako nit strádám
dej mi chvíli spočinout
vždyť vzduch řeže v plicích
všem odpustit a prominout
neztratit se v steskech tlících
Nohy mě vedou, nevím kam
srdce zběsile tepe
sama sebe se tiší ptám
kdo nam é dveře dnes klepe.
Obloha - šedivá paleta
vím, co chci je příliš
Mně dneska nikdo nečeká
v lidech se často zmýlíš
Obloha - dějiště všech her
znovu vrhám kostkou
a život říká: "Ber co ber"
možná staneš se troskou
Žádné komentáře:
Okomentovat