Svist zlomených perutí

Svist zlomených perutí
vyhaslý žár chtění
jen krev, co mi v žilách pění
můza veršů psaných na zažloutlém papíru
duše ztrácející s v pocitech víru
náhlé procitnutí ze rmutí

Svist zlomených perutí
objevitel chladných krajin duší
ten co neví - jenom tuší
křehká schránka rozbitého snění
moje slabost, tvoje chtění

Svist zlomených perutí
slovy jsme zalknutí
vzduch těžký jako z brokátu
protkaný vůní akátů
¨
Svist zlomených perutí
bolestný strach a proctnutí
touha spalující jako žár
nic není více nežli zmar

Svist zlomených perutí
a já řádky píši Ti
ztrácím se v duše hlubinách
měním se v prách