Znám stovky ostrovů klidu za hranicemi našeho světa
tam, kde schřadlá, ustaraná duše opět vzkvétá
noční můry, probdělá svítání, slzy - jsou je korálky
och jak toužím
toužím odplachtit do dálky
V mlze splývá skutečnost a snění
milostný spánek, bezůtěšné bdění
modré slunce, tyrkysovo-růžové nebe
vánek
co objímá, hřeje i zebe
Souostroví mraků v nebeském oceánu
svými sny sama sebe zoufám, obelhávám, klamu
západy slunce v barvách pomeranče i lilií
stesky po kouskách duši ubíjí
Žádné komentáře:
Okomentovat