Noc

Šepot nočního vánku, probudil mě ze spaní
krajina potopená v šeru čekající na svítání
dívám se přes okenní tabulky do noci
mám pocit že není mi pomoci
Utírám slzy, topím se ve smutku
sama sebou v bolestném zármutku

Krok, krok , krok
šumí stromy, vítr mete listí po ulici
prosím vílo, buď ke mě milosrdná
kap, kap - otřesu se zimnicí
a znovu ticho
pláčí šedí beránci na obloze

 








Ty a já - topíme se v bílém,studeném závoji
čekám až jej protnou tenké prsty slunce
a po ramnou mě pohladí
Vítej
den se vrací, svítá
oživuje v parku zkamenělé slavíky
hladí kočky po kožichu
stromy utichají
ulicí se rozhléhají lidské hlasy
je ráno